Safari Taman

Na Sobotu jsme naplánovali výlet do Safari, na jeden blízký vodopád a ještě na jednu nedalekou pláž. Zakončit den jsme měli u jednoho Indonéského kamaráda doma v Malangu v jeho novém bytě. Sestava na tento výlet se skládala z již známých Nizar, Leo, Já a pak ještě jedna Indonésanka, 1 Němec a 1 Němka. 

Možná se pozastavíte na opětovné přítomnosti Leo, která již odjela. Jde o to, že měla problémy s vízama na imigračním(musela ještě o pár dní prodlužovat víza). A protože úředníci zde byli vcelku pomalí, líní, ne moc dobře organizovaní a neochotní, i přes to že jí řikali že všechno je v pohodě, v pohodě nebylo a kvůli nim zmeškala svůj let, tudíž musela v Indonésii, konkrétně v Surabayi zůstat o nějaký den déle. Podařilo se jí však záhadně přebukovat letenku. Kdy nový let by následující den(po tomto dni) v poledne.

No, Vstávali jsme tedy ve 4 ráno aby jsme se za úsvitu dali na cestu. Všechny holky po ránu hrozně brzdily a těsně před 9 jsme dorazily do safari. Jak řekl Nizar byli jsme zde včas - jen hodina zpoždění(očividně je hodina zpoždění v Indonésii považována a úspěch). 

Ze safari už není potřeba dodávat moc slov, snad jen fotky. Pro ty, kteří z vás jsou pravidelní návštěvníci zoo či jiných safari, mnoho nového zde neuvidíte.

  

Orangutaní výběh

Buvol

Je zebra černá s bílýma pruhama, či bílá s černýma pruhama?

Vtipné cedule tohoto stylu jsou před každým oddělením

Tygřík ospalý

Další vtipná cedule

Ranní procházka

Ranní koupání

Náhodný kolem jdoucí

Největší ještěrovitý plaz na Světe - Varan Komodský
Jinak přezdívaný jako Komodský drak
V dnešní době se jedná o ohrožený druh, žijící volně v přírodně už jen na pár ostrovech v Indonésii.
Nejznámější je ostrov Komodo, kde mu byl založen národní park.

Vééélmi ospalý krokodýl

Po projetí safari autem jsme se po zaparkování dostali do další části, kde jsme se již procházeli po svých a mohli jsme si s některými zvířaty udělat i fotku.

Koťátko se nám akorát vykoupalo

To snad ani nepotřebuje komentář 

Sabrina s opičákem

Yeni s opičákem

Leo s opičákem

Ano, je to lev, nebo lvice.  Očividně ospalý ze své práce modela

:-)

Chris s kočkou

A Nizar s koťátkem

Baby sitting 

Týpek po nás házel tuto slupku. Ta se mu však zasekla v drátech v nichž je elektrické napětí(jež mu brání úniku). To ho však neodradilo od toho aby slupku opatrně vyndat a hodil jí po nás znovu.

Odpočívající hadík

Česko, Německo, Čína, Indonésie v hadím výběhu

Mladej klokan

Kangaro Jack

Poučka: před tygrem bílým se radši ani nezkoušejte schovat na strom
Na tuto devíti metrovou kládu pro kus masa vyběhl jak nic,  jakoby to byla jeho ranní rozcvička. 

Atletika je prostě jeho discipína

Tygr klasik + tygr bílý

Po představení vykoupat a hurá na oběd

Létající delfíni

Takový kousek co si dávají jen tak na rozehřátí

Volejbal by jim šel velmi dobře, resp vodní pólo.

Vypadá to jaky by uměli chodit po vodě. A to ani nemaj nohy

Helou mister

V safari jsme tedy: projeli samotné safari, prohlédli si ptačí voliéru, hadí sektor, klokaní sektor, shlédli představení s tygry, další představení kombinující hraný příběh lidských i zvířecích herců s doprovodem různých efektů, zejména výbuchu a plamenů, které jsme v první řadě cítili na vlastní kůži. A výbuch v studni nás naprosto osprchoval studenou vodou a mnoho dalších efektů(zde se však nesmělo fotit), navštívily jsme vodní svět s delfíny. A nakonec jsme měli zdarma návštěvu místního aqua parku. Jež se na mapě tvářil jako obrovský, ale ve skutečnosti to bylo slabší. Ještě jsme si zde chtěli zahrát paintball, ale to už se stmívalo. Strávili jsme tedy tady celý den a na vodopád či pláž už nezbyl čas. 

Po zoo jsme tedy zamířily do Malangu, kde nás měl čekat jeden indonéský kamarád. Měli jsme ho navštívit v jeho novém bytě. Když jsme se ho cestou snažily několikrát kontaktovat aby nám řekl kde přesně v Malangu bydlí, nezvedal telefon. Po té co jsme po hodině a půl dorazily do tohoto města, týpek stále na mobile nereagoval. Zašli jsme se najíst. A místo kde jsme jedli bylo velmi překvapivé. Byla to zděná, z cihel postavená budova s kachličkovanou podlahou, regulérními stoly a židlemi a ceny jídel zde byly stejné jako běžných indonéských warungách(jídelní stánek z bambusové chýše postaven na hliněně zemi či silnici). Tak jsem si zde dal 3 večeře a výborný nápoj z čersvtého ovoce, jež byl levnější než láhev Sprite.

Nicméně kamarád kterého jsme jeli navštívit stále neodpovídal a nereagoval na volaní ani smskování.  Prostě a jednoduše se na nás očividně vykašlal. Zajeli jsme na úpatí místní sopky, kde je pěkný výhled na noční Malang, dát čaj či kafe a vychutnávat výhledu. Jako bonus tu v této výšce byla hrozná zima, pomalu jak na Bromu. Týpek se nám stále neozýval a my jsme měli být po ránu zpět v Surabayi. Jelikož čaje už jsme byly přepití a na to jít do baru se ohřát, či něčím "posilnit" jsme již neměli moc sil a ubytování se nám již nechtělo hledat, rozhodli jsme se, že vyrazíme zpět do Surabaye. Byly asi 2 ráno a čekala nás cca 2 hodinová cesta zpět.

I takto podivně může skončit výlet.